kotlík
/[ˈkotliːk]/
Czechnoun
Grammatical form
kotlík is the diminutive form of kotel — “boiler”.
Definitions
- 1.billycan
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *kotьlikъ.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | kotlík | kotlíky |
| Genitive | kotlíku | kotlíků |
| Dative | kotlíku | kotlíkům |
| Accusative | kotlík | kotlíky |
| Vocative | kotlíku | kotlíky |
| Locative | kotlíku | kotlících |
| Instrumental | kotlíkem | kotlíky |
Nominative
Singular
kotlík
Plural
kotlíky
Genitive
Singular
kotlíku
Plural
kotlíků
Dative
Singular
kotlíku
Plural
kotlíkům
Accusative
Singular
kotlík
Plural
kotlíky
Vocative
Singular
kotlíku
Plural
kotlíky
Locative
Singular
kotlíku
Plural
kotlících
Instrumental
Singular
kotlíkem
Plural
kotlíky