konečník
[ˈkonɛt͡ʃɲiːk]nounCzech
Meanings
- 1rectum
- 2informalend of changer
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | konečník | konečníky |
| Genitive | konečníku | konečníků |
| Dative | konečníku | konečníkům |
| Accusative | konečník | konečníky |
| Vocative | konečníku | konečníky |
| Locative | konečníku | konečnících |
| Instrumental | konečníkem | konečníky |
Forms
- konečníkový
- adjective, relational
Origin
From konec (“end”) + -ník.