klonit
/[ˈkloɲɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to tend to think
Synonyms & related words
Related words (10)
- nakloněný
- předklonný
- náklon
- náklonnost
- poklona
- předklon
- předklonka
- příklon
- příklonka
- sklon
Etymology
Inherited from Old Czech kloniti, from Proto-Slavic *kloniti.
Forms
- sklonitperfective
- klonitinfinitive
- klonitiinfinitive
- kloněnínoun-from-verb
- klonímfirst-person • indicative • singular
- klonímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- kloňmefirst-person • imperative • plural
- kloníšindicative • second-person • singular
- kloníteindicative • plural • second-person
- kloňimperative • second-person • singular
- kloňteimperative • plural • second-person
- kloníindicative • singular • third-person
- kloníindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- kloněmasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- klonícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- kloníceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:klonit, kloniti
| I | kloním |
| we | kloníme |
| you (sg) | kloníš |
| you (pl) | kloníte |
| he/she/it | kloní |
| they | kloní |
I
kloním
we
kloníme
you (sg)
kloníš
you (pl)
kloníte
he/she/it
kloní
they
kloní