kloktání
/[ˈkloktaːɲiː]/
Czechnoun
Definitions
- 1.verbal noun of kloktat
- 2.gargling
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Locative | kloktání | kloktáních |
| Instrumental | kloktáním | kloktáními |
| Nominative | kloktání | kloktání |
| Genitive | kloktání | kloktání |
| Dative | kloktání | kloktáním |
| Accusative | kloktání | kloktání |
| Vocative | kloktání | kloktání |
Locative
Singular
kloktání
Plural
kloktáních
Instrumental
Singular
kloktáním
Plural
kloktáními
Nominative
Singular
kloktání
Plural
kloktání
Genitive
Singular
kloktání
Plural
kloktání
Dative
Singular
kloktání
Plural
kloktáním
Accusative
Singular
kloktání
Plural
kloktání
Vocative
Singular
kloktání
Plural
kloktání