kloboučník
/[ˈklobou̯t͡ʃɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.hatter (person who makes, sells, or repairs hats)
Synonyms & related words
Word family
- kloboučnický
- kloboučnictví
- klobouk
- kloboukový
Etymology
From klobouk (“hat”) + -ník.
Forms
- kloboučnicefeminine
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | kloboučník | kloboučníci |
| Genitive | kloboučníka | kloboučníků |
| Dative | kloboučníkovi, kloboučníku | kloboučníkům |
| Accusative | kloboučníka | kloboučníky |
| Vocative | kloboučníku | kloboučníci |
| Locative | kloboučníkovi, kloboučníku | kloboučnících |
| Instrumental | kloboučníkem | kloboučníky |
Nominative
Singular
kloboučník
Plural
kloboučníci
Genitive
Singular
kloboučníka
Plural
kloboučníků
Dative
Singular
kloboučníkovi, kloboučníku
Plural
kloboučníkům
Accusative
Singular
kloboučníka
Plural
kloboučníky
Vocative
Singular
kloboučníku
Plural
kloboučníci
Locative
Singular
kloboučníkovi, kloboučníku
Plural
kloboučnících
Instrumental
Singular
kloboučníkem
Plural
kloboučníky