doupě
/[ˈdou̯pjɛ]/
Czechnoun
Definitions
- 1.lair
Etymology
Inherited from Old Czech dúpě, from Proto-Slavic *dupę.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | doupě | doupata |
| Genitive | doupěte | doupat |
| Dative | doupěti | doupatům |
| Accusative | doupě | doupata |
| Vocative | doupě | doupata |
| Locative | doupěti | doupatech |
| Instrumental | doupětem | doupaty |
Nominative
Singular
doupě
Plural
doupata
Genitive
Singular
doupěte
Plural
doupat
Dative
Singular
doupěti
Plural
doupatům
Accusative
Singular
doupě
Plural
doupata
Vocative
Singular
doupě
Plural
doupata
Locative
Singular
doupěti
Plural
doupatech
Instrumental
Singular
doupětem
Plural
doupaty