bratřík
/[ˈbratr̝̊iːk]/
Czechnoun
Grammatical form
bratřík is the diminutive form of bratr — “brother”.
Definitions of bratr noun · [ˈbratr̩]
Full entry for bratr →- 1.brother
Etymology of bratr
Inherited from Old Czech bratr, from Proto-Slavic *bratrъ, *bratъ, from Proto-Indo-European *bʰréh₂tēr.
Paradigm of bratr, with bratřík highlighted:
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | bratr | bratři, bratří |
| Genitive | bratra | bratrů, bratří |
| Dative | bratrovi, bratru | bratrům, bratřím |
| Accusative | bratra | bratry, bratří |
| Vocative | bratře | bratři, bratří |
| Locative | bratrovi, bratru | bratrech, bratřích |
| Instrumental | bratrem | bratry, bratřími |
Nominative
Singular
bratr
Plural
bratři, bratří
Genitive
Singular
bratra
Plural
bratrů, bratří
Dative
Singular
bratrovi, bratru
Plural
bratrům, bratřím
Accusative
Singular
bratra
Plural
bratry, bratří
Vocative
Singular
bratře
Plural
bratři, bratří
Locative
Singular
bratrovi, bratru
Plural
bratrech, bratřích
Instrumental
Singular
bratrem
Plural
bratry, bratřími