čistý
/[ˈt͡ʃɪstiː]/
Czechadj
Definitions
- 1.clean
- 2.pure (of a branch of science)
- 3.neat
- 4.perfect (describing an interval)
Forms
- čistyinanimate • short-form
- čistaneuter • plural • short-form
- čistějšícomparative
- čistšícomparative
- nejčistějšísuperlative
- nejčistšísuperlative
- čistěadverb
- čistoadverb
- čistmasculine • short-form • singular
- čistafeminine • short-form • singular
- čistoneuter • short-form • singular
- čistéfeminine • nominative
- čistéinanimate • nominative
- čistianimate • masculine • plural • short-form
- čistyfeminine • short-form
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | čistý, čistá, čisté | čistí, čistá |
| Genitive | čistého, čisté | čistých |
| Dative | čistému, čisté | čistým |
| Accusative | čistého, čistý, čistou, čisté | čisté, čistá |
| Locative | čistém, čisté | čistých |
| Instrumental | čistým, čistou | čistými |
Nominative
Singular
čistý, čistá, čisté
Plural
čistí, čistá
Genitive
Singular
čistého, čisté
Plural
čistých
Dative
Singular
čistému, čisté
Plural
čistým
Accusative
Singular
čistého, čistý, čistou, čisté
Plural
čisté, čistá
Locative
Singular
čistém, čisté
Plural
čistých
Instrumental
Singular
čistým, čistou
Plural
čistými