čerň
/[ˈt͡ʃɛrɲ]/
Czechnounverb
Grammatical form
čerň is the second-person singular imperative form of černit — “to blacken”.
Definitions
- 1.black
No etymology recorded for this word.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | čerň | černi, černě |
| Genitive | černi, černě | černí |
| Dative | černi | černím |
| Accusative | čerň | černi, černě |
| Vocative | černi | černi, černě |
| Locative | černi | černích |
| Instrumental | černí | černěmi |
Nominative
Singular
čerň
Plural
černi, černě
Genitive
Singular
černi, černě
Plural
černí
Dative
Singular
černi
Plural
černím
Accusative
Singular
čerň
Plural
černi, černě
Vocative
Singular
černi
Plural
černi, černě
Locative
Singular
černi
Plural
černích
Instrumental
Singular
černí
Plural
černěmi