úředník
/[ˈuːr̝ɛdɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.clerk (one working with records etc.), official
Etymology
Inherited from Old Czech úřědník, from Proto-Slavic *urędьnikъ.
Forms
- úřednicefeminine
- úřadníkalternative
- ouředníkalternative
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | úředník | úředníci |
| Genitive | úředníka | úředníků |
| Dative | úředníkovi, úředníku | úředníkům |
| Accusative | úředníka | úředníky |
| Vocative | úředníku | úředníci |
| Locative | úředníkovi, úředníku | úřednících |
| Instrumental | úředníkem | úředníky |
Nominative
Singular
úředník
Plural
úředníci
Genitive
Singular
úředníka
Plural
úředníků
Dative
Singular
úředníkovi, úředníku
Plural
úředníkům
Accusative
Singular
úředníka
Plural
úředníky
Vocative
Singular
úředníku
Plural
úředníci
Locative
Singular
úředníkovi, úředníku
Plural
úřednících
Instrumental
Singular
úředníkem
Plural
úředníky