розбиватиUkrainian conjugation
“to break, to smash, to shatter”/[rɔzbeˈʋate]/imperfective
Aspect partner: розби́ти
present
| 1st person singular | розбива́ю |
|---|---|
| 2nd person singular | розбива́єш |
| 3rd person singular | розбива́є |
| 1st person plural | розбива́єм, розбива́ємо |
| 2nd person plural | розбива́єте |
| 3rd person plural | розбива́ють |
future
| 1st person singular | бу́ду розбива́ти, бу́ду розбива́ть, розбива́тиму |
|---|---|
| 2nd person singular | бу́деш розбива́ти, бу́деш розбива́ть, розбива́тимеш |
| 3rd person singular | бу́де розбива́ти, бу́де розбива́ть, розбива́тиме |
| 1st person plural | бу́демо розбива́ти, бу́демо розбива́ть, розбива́тимемо, розбива́тимем |
| 2nd person plural | бу́дете розбива́ти, бу́дете розбива́ть, розбива́тимете |
| 3rd person plural | бу́дуть розбива́ти, бу́дуть розбива́ть, розбива́тимуть |
past
| masculine singular | розбива́в |
|---|---|
| feminine singular | розбива́ла |
| neuter singular | розбива́ло |
| plural | розбива́ли |
imperative
| 2nd person singular | розбива́й |
|---|---|
| 1st person plural | розбива́ймо |
| 2nd person plural | розбива́йте |
Other forms
- розбива́тиcanonical · imperfective
- rozbyvátyromanization
- розби́тиperfective
- 1aclass
- розбива́тиimperfective · infinitive
- розбива́тьimperfective · infinitive
- розбива́ючиadverbial · imperfective · present
- розбива́вшиadverbial · imperfective · past