zakouřitCzech conjugation
“to blacken with smoke”/[ˈzakou̯r̝ɪt]/
Aspect partner: kouřit
present
| 1st person singular | zakouřím |
|---|---|
| 2nd person singular | zakouříš |
| 3rd person singular | zakouří |
| 1st person plural | zakouříme |
| 2nd person plural | zakouříte |
| 3rd person plural | zakouří |
past
| masculine singular | zakouřiv |
|---|---|
| feminine singular | zakouřivši |
imperative
| 2nd person singular | zakuř |
|---|---|
| 1st person plural | zakuřme |
| 2nd person plural | zakuřte |
Other forms
- kouřitimperfective
- zakouřitinfinitive
- zakouřitiinfinitive
- zakouřenínoun-from-verb
- zakouřivšepast · plural
- The verb zakouřit does not have present tense and the present forms are used to express future only.