vymítatCzech conjugation
“to exorcize”/[ˈvɪmiːtat]/
present
| 1st person singular | vymítám |
|---|---|
| 2nd person singular | vymítáš |
| 3rd person singular | vymítá |
| 1st person plural | vymítáme |
| 2nd person plural | vymítáte |
| 3rd person plural | vymítají |
imperative
| 2nd person singular | vymítej |
|---|---|
| 1st person plural | vymítejme |
| 2nd person plural | vymítejte |
Other forms
- vymítatinfinitive
- vymítatiinfinitive
- vymítánínoun-from-verb
- vymítajemasculine · present · singular
- vymítajícfeminine · neuter · present · singular
- vymítajíceplural · present