rozptýlitCzech conjugation
“to dispel”/[ˈrosptiːlɪt]/
Aspect partner: rozptylovat
present
| 1st person singular | rozptýlím |
|---|---|
| 2nd person singular | rozptýlíš |
| 3rd person singular | rozptýlí |
| 1st person plural | rozptýlíme |
| 2nd person plural | rozptýlíte |
| 3rd person plural | rozptýlí |
past
| masculine singular | rozptýliv |
|---|---|
| feminine singular | rozptýlivši |
imperative
| 2nd person singular | rozptyl |
|---|---|
| 1st person plural | rozptylme |
| 2nd person plural | rozptylte |
Other forms
- rozptylovatimperfective
- rozptýlitinfinitive
- rozptýlitiinfinitive
- rozptýlenínoun-from-verb
- rozptýlivšepast · plural
- The verb rozptýlit does not have present tense and the present forms are used to express future only.