předbíhatCzech conjugation
“to overtake”/[ˈpr̝̊ɛdbiːɦat]/
Aspect partner: předběhnout
present
| 1st person singular | předbíhám |
|---|---|
| 2nd person singular | předbíháš |
| 3rd person singular | předbíhá |
| 1st person plural | předbíháme |
| 2nd person plural | předbíháte |
| 3rd person plural | předbíhají |
imperative
| 2nd person singular | předbíhej |
|---|---|
| 1st person plural | předbíhejme |
| 2nd person plural | předbíhejte |
Other forms
- předběhnoutperfective
- předbíhatinfinitive
- předbíhatiinfinitive
- předbíhánínoun-from-verb
- předbíhajemasculine · present · singular
- předbíhajícfeminine · neuter · present · singular
- předbíhajíceplural · present