házetCzech conjugation
“to throw, to fling”/[ˈɦaːzɛt]/
Aspect partner: hodit
present
| 1st person singular | házím, hážu |
|---|---|
| 2nd person singular | házíš, hážeš |
| 3rd person singular | hází, háže |
| 1st person plural | házíme |
| 2nd person plural | házíte, hážete |
| 3rd person plural | házejí, hází, hážou |
imperative
| 2nd person singular | házej, haž |
|---|---|
| 1st person plural | házejme, hažme |
| 2nd person plural | házejte, hažte |
Other forms
- hoditperfective
- házetinfinitive
- házetiinfinitive
- házenínoun-from-verb
- házejemasculine · present · singular
- házejícfeminine · neuter · present · singular
- házejíceplural · present