zloděj
[ˈzloɟɛj]nounCzech
Meanings
- 1thief
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | zloděj | zloději, zlodějové |
| Genitive | zloděje | zlodějů |
| Dative | zlodějovi, zloději | zlodějům |
| Accusative | zloděje | zloděje |
| Vocative | zloději | zloději, zlodějové |
| Locative | zlodějovi, zloději | zlodějích |
| Instrumental | zlodějem | zloději |
Forms
- zlodějka
- feminine
- zlodějík
- diminutive
Origin
Inherited from Old Czech zloděj, from Proto-Slavic *zъlodějь.