zasnoubení
/[ˈzasnou̯bɛɲiː]/
Czechnounadj
Grammatical form
zasnoubení is the animate masculine nominative/vocative plural form of zasnoubený — “engaged (agreed to be married)”.
Definitions
- 1.verbal noun of zasnoubit
- 2.engagement, betrothal
Synonyms & related words
Synonyms
Etymology
From zasnoubit + -ení.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | zasnoubení | zasnoubení |
| Genitive | zasnoubení | zasnoubení |
| Dative | zasnoubení | zasnoubením |
| Accusative | zasnoubení | zasnoubení |
| Vocative | zasnoubení | zasnoubení |
| Locative | zasnoubení | zasnoubeních |
| Instrumental | zasnoubením | zasnoubeními |
Nominative
Singular
zasnoubení
Plural
zasnoubení
Genitive
Singular
zasnoubení
Plural
zasnoubení
Dative
Singular
zasnoubení
Plural
zasnoubením
Accusative
Singular
zasnoubení
Plural
zasnoubení
Vocative
Singular
zasnoubení
Plural
zasnoubení
Locative
Singular
zasnoubení
Plural
zasnoubeních
Instrumental
Singular
zasnoubením
Plural
zasnoubeními