vymykat
/[ˈvɪmɪkat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to get out of, to escape
Forms
- vymknoutperfective
- vymykatinfinitive
- vymykatiinfinitive
- vymykánínoun-from-verb
- vymykámfirst-person • indicative • singular
- vymykámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vymykejmefirst-person • imperative • plural
- vymykášindicative • second-person • singular
- vymykáteindicative • plural • second-person
- vymykejimperative • second-person • singular
- vymykejteimperative • plural • second-person
- vymykáindicative • singular • third-person
- vymykajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- vymykajemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- vymykajícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- vymykajíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:vymykat, vymykati
| I | vymykám |
| we | vymykáme |
| you (sg) | vymykáš |
| you (pl) | vymykáte |
| he/she/it | vymyká |
| they | vymykají |
I
vymykám
we
vymykáme
you (sg)
vymykáš
you (pl)
vymykáte
he/she/it
vymyká
they
vymykají