věznit
/[ˈvjɛzɲɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to jail, imprison
Synonyms & related words
Related words (1)
No etymology recorded for this word.
Forms
- uvěznitperfective
- věznitinfinitive
- věznitiinfinitive
- vězněnínoun-from-verb
- věznímfirst-person • indicative • singular
- věznímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- vězněmefirst-person • imperative • plural
- vězníšindicative • second-person • singular
- vězníteindicative • plural • second-person
- vězniimperative • second-person • singular
- vězněteimperative • plural • second-person
- vězníindicative • singular • third-person
- vězníindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- vězněmasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- věznícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- vězníceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:věznit, vězniti
| I | vězním |
| we | vězníme |
| you (sg) | vězníš |
| you (pl) | vězníte |
| he/she/it | vězní |
| they | vězní |
I
vězním
we
vězníme
you (sg)
vězníš
you (pl)
vězníte
he/she/it
vězní
they
vězní