vědec
/[ˈvjɛdɛt͡s]/
Czechnoun
Definitions
- 1.scientist
Etymology
From věda + -ec.
Forms
- vědkyněfeminine
- vědeckýadjective • relational
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | vědec | vědci |
| Genitive | vědce | vědců |
| Dative | vědcovi, vědci | vědcům |
| Accusative | vědce | vědce |
| Vocative | vědče | vědci |
| Locative | vědcovi, vědci | vědcích |
| Instrumental | vědcem | vědci |
Nominative
Singular
vědec
Plural
vědci
Genitive
Singular
vědce
Plural
vědců
Dative
Singular
vědcovi, vědci
Plural
vědcům
Accusative
Singular
vědce
Plural
vědce
Vocative
Singular
vědče
Plural
vědci
Locative
Singular
vědcovi, vědci
Plural
vědcích
Instrumental
Singular
vědcem
Plural
vědci