ukřivděný
/[ˈukr̝̊ɪvɟɛniː]/
Czechadj
Definitions
- 1.aggrieved, wronged
Etymology
From ukřivděn + -ý.
Forms
- ukřivděnějšícomparative
- nejukřivděnějšísuperlative
- ukřivděněadverb
- ukřivděnéfeminine • nominative
- ukřivděnéinanimate • nominative
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | ukřivděný, ukřivděná, ukřivděné | ukřivdění, ukřivděná |
| Genitive | ukřivděného, ukřivděné | ukřivděných |
| Dative | ukřivděnému, ukřivděné | ukřivděným |
| Accusative | ukřivděného, ukřivděný, ukřivděnou, ukřivděné | ukřivděné, ukřivděná |
| Locative | ukřivděném, ukřivděné | ukřivděných |
| Instrumental | ukřivděným, ukřivděnou | ukřivděnými |
Nominative
Singular
ukřivděný, ukřivděná, ukřivděné
Plural
ukřivdění, ukřivděná
Genitive
Singular
ukřivděného, ukřivděné
Plural
ukřivděných
Dative
Singular
ukřivděnému, ukřivděné
Plural
ukřivděným
Accusative
Singular
ukřivděného, ukřivděný, ukřivděnou, ukřivděné
Plural
ukřivděné, ukřivděná
Locative
Singular
ukřivděném, ukřivděné
Plural
ukřivděných
Instrumental
Singular
ukřivděným, ukřivděnou
Plural
ukřivděnými