spoluviník
[ˈspoluvɪɲiːk]nounCzech
Meanings
- 1accomplice (an associate in the commission of a crime)
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | spoluviník | spoluviníci |
| Genitive | spoluviníka | spoluviníků |
| Dative | spoluviníkovi, spoluviníku | spoluviníkům |
| Accusative | spoluviníka | spoluviníky |
| Vocative | spoluviníku | spoluviníci |
| Locative | spoluviníkovi, spoluviníku | spoluvinících |
| Instrumental | spoluviníkem | spoluviníky |
Forms
- spoluvinice
- feminine
Origin
From spolu- + viník.