společník
/[ˈspolɛt͡ʃɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.companion
- 2.partner (a member of a business partnership)
Synonyms & related words
Related words (4)
Etymology
From spolek (“fellowship”) + -ník.
Forms
- společnicefeminine
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | společník | společníci |
| Genitive | společníka | společníků |
| Dative | společníkovi, společníku | společníkům |
| Accusative | společníka | společníky |
| Vocative | společníku | společníci |
| Locative | společníkovi, společníku | společnících |
| Instrumental | společníkem | společníky |
Nominative
Singular
společník
Plural
společníci
Genitive
Singular
společníka
Plural
společníků
Dative
Singular
společníkovi, společníku
Plural
společníkům
Accusative
Singular
společníka
Plural
společníky
Vocative
Singular
společníku
Plural
společníci
Locative
Singular
společníkovi, společníku
Plural
společnících
Instrumental
Singular
společníkem
Plural
společníky