smíření
/[ˈsmiːr̝ɛɲiː]/
Czechnoun
Definitions
- 1.verbal noun of smířit
Etymology
From smířit + -ení.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | smíření | smíření |
| Genitive | smíření | smíření |
| Dative | smíření | smířením |
| Accusative | smíření | smíření |
| Vocative | smíření | smíření |
| Locative | smíření | smířeních |
| Instrumental | smířením | smířeními |
Nominative
Singular
smíření
Plural
smíření
Genitive
Singular
smíření
Plural
smíření
Dative
Singular
smíření
Plural
smířením
Accusative
Singular
smíření
Plural
smíření
Vocative
Singular
smíření
Plural
smíření
Locative
Singular
smíření
Plural
smířeních
Instrumental
Singular
smířením
Plural
smířeními