slovníkář
/[ˈslovɲiːkaːr̝̊]/
Czechnoun
Definitions
- 1.lexicographer
Synonyms & related words
Etymology
From slovník (“dictionary”) + -ář. Compare Slovak slovnikár and Polish słownikarz.
Forms
- slovníkářkafeminine
- slovníkářskýadjective • relational
- slovnikářalternative
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | slovníkář | slovníkáři |
| Genitive | slovníkáře | slovníkářů |
| Dative | slovníkářovi, slovníkáři | slovníkářům |
| Accusative | slovníkáře | slovníkáře |
| Vocative | slovníkáři | slovníkáři |
| Locative | slovníkářovi, slovníkáři | slovníkářích |
| Instrumental | slovníkářem | slovníkáři |
Nominative
Singular
slovníkář
Plural
slovníkáři
Genitive
Singular
slovníkáře
Plural
slovníkářů
Dative
Singular
slovníkářovi, slovníkáři
Plural
slovníkářům
Accusative
Singular
slovníkáře
Plural
slovníkáře
Vocative
Singular
slovníkáři
Plural
slovníkáři
Locative
Singular
slovníkářovi, slovníkáři
Plural
slovníkářích
Instrumental
Singular
slovníkářem
Plural
slovníkáři