slovníkář
[ˈslovɲiːkaːr̝̊]nounCzech
Meanings
- 1lexicographer
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | slovníkář | slovníkáři |
| Genitive | slovníkáře | slovníkářů |
| Dative | slovníkářovi, slovníkáři | slovníkářům |
| Accusative | slovníkáře | slovníkáře |
| Vocative | slovníkáři | slovníkáři |
| Locative | slovníkářovi, slovníkáři | slovníkářích |
| Instrumental | slovníkářem | slovníkáři |
Forms
- slovníkářka
- feminine
- slovníkářský
- adjective, relational
- slovnikář
- alternative
Origin
From slovník (“dictionary”) + -ář. Compare Slovak slovnikár and Polish słownikarz.