rozvinout
[ˈrozvɪnou̯t]verbCzech
Meanings
- 1to develop
Chce zaměstnanec rozvinout svou osobnost tak, aby dovedl úspěšně jednat s lidmi.
- 2to unroll, to unfold
Klidně vzal Ríša vějíř, rozvinul ho na celý půlkruh.
Conjugation
Infinitiverozvinout, rozvinouti
Present Indicative
| I | rozvinu |
|---|---|
| we | rozvineme |
| you (sg) | rozvineš |
| you (pl) | rozvinete |
| he/she/it | rozvine |
| they | rozvinou |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | rozviňme |
| you (sg) | rozviň |
| you (pl) | rozviňte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of rozvinout →
Forms
- rozvíjet
- imperfective
- rozvinout
- infinitive
- rozvinouti
- infinitive
- -
- noun-from-verb
- rozvinu
- first-person, indicative, singular
- rozvineme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- rozviňme
- first-person, imperative, plural
- rozvineš
- indicative, second-person, singular
- rozvinete
- indicative, plural, second-person
- rozviň
- imperative, second-person, singular
- rozviňte
- imperative, plural, second-person
- rozvine
- indicative, singular, third-person
- rozvinou
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- -
- masculine, present, singular
- rozvinuv
- masculine, past, singular
- -
- feminine, neuter, present, singular
- rozvinuvši
- feminine, neuter, past, singular
- -
- plural, present
- rozvinuvše
- past, plural
- The verb rozvinout does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Origin
From roz- + vinout.