Skip to main content
Slavonaut

rozporný — rozptýlený

rozpracovat

[ˈrosprat͡sovat]verbCzech

Meanings

verb
  1. 1
    to begin to work
  2. 2
    to elaborate

Conjugation

Infinitiverozpracovat, rozpracovati

Present Indicative

Irozpracuji, rozpracuju
werozpracujeme
you (sg)rozpracuješ
you (pl)rozpracujete
he/she/itrozpracuje
theyrozpracují, rozpracujou

Present Imperative

I-
werozpracujme
you (sg)rozpracuj
you (pl)rozpracujte
he/she/it-
they-

Full conjugation of rozpracovat →

Forms

rozpracovat
infinitive
rozpracovati
infinitive
rozpracování
noun-from-verb
rozpracuji
first-person, indicative, singular
rozpracuju
colloquial, first-person, indicative, singular
rozpracujeme
first-person, indicative, plural
-
first-person, imperative, singular
rozpracujme
first-person, imperative, plural
rozpracuješ
indicative, second-person, singular
rozpracujete
indicative, plural, second-person
rozpracuj
imperative, second-person, singular
rozpracujte
imperative, plural, second-person
rozpracuje
indicative, singular, third-person
rozpracují
indicative, plural, third-person
rozpracujou
colloquial, indicative, plural, third-person
-
imperative, singular, third-person
-
imperative, plural, third-person
-
masculine, present, singular
rozpracovav
masculine, past, singular
-
feminine, neuter, present, singular
rozpracovavši
feminine, neuter, past, singular
-
plural, present
rozpracovavše
past, plural
The verb rozpracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Origin

From roz- + pracovat.