rozpracovat
/[ˈrosprat͡sovat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to begin to work
- 2.to elaborate
Synonyms & related words
Word family
- rozpracovaný
- rozpracování
- rozpracovávající
- rozpracovávat
Related words (1)
Etymology
From roz- + pracovat.
Forms
- rozpracovatinfinitive
- rozpracovatiinfinitive
- rozpracovánínoun-from-verb
- rozpracujifirst-person • indicative • singular
- rozpracujucolloquial • first-person • indicative • singular
- rozpracujemefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- rozpracujmefirst-person • imperative • plural
- rozpracuješindicative • second-person • singular
- rozpracujeteindicative • plural • second-person
- rozpracujimperative • second-person • singular
- rozpracujteimperative • plural • second-person
- rozpracujeindicative • singular • third-person
- rozpracujíindicative • plural • third-person
- rozpracujoucolloquial • indicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- -masculine • present • singular
- rozpracovavmasculine • past • singular
- -feminine • neuter • present • singular
- rozpracovavšifeminine • neuter • past • singular
- -plural • present
- rozpracovavšepast • plural
- The verb rozpracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Conjugation
Infinitive:rozpracovat, rozpracovati
| I | rozpracuji, rozpracuju |
| we | rozpracujeme |
| you (sg) | rozpracuješ |
| you (pl) | rozpracujete |
| he/she/it | rozpracuje |
| they | rozpracují, rozpracujou |
I
rozpracuji, rozpracuju
we
rozpracujeme
you (sg)
rozpracuješ
you (pl)
rozpracujete
he/she/it
rozpracuje
they
rozpracují, rozpracujou
Full conjugation of rozpracovat →