rozplánovat
[ˈrosplaːnovat]verbCzech
Meanings
- 1to plan out
Když si stanovuješ cíle, znamená to, že si musíš život rozplánovat do poslední minuty?
Does setting goals mean planning out every minute of your life?
Conjugation
Infinitiverozplánovat, rozplánovati
Present Indicative
| I | rozplánuji, rozplánuju |
|---|---|
| we | rozplánujeme |
| you (sg) | rozplánuješ |
| you (pl) | rozplánujete |
| he/she/it | rozplánuje |
| they | rozplánují, rozplánujou |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | rozplánujme |
| you (sg) | rozplánuj |
| you (pl) | rozplánujte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of rozplánovat →
Forms
- rozplánovat
- infinitive
- rozplánovati
- infinitive
- rozplánování
- noun-from-verb
- rozplánuji
- first-person, indicative, singular
- rozplánuju
- colloquial, first-person, indicative, singular
- rozplánujeme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- rozplánujme
- first-person, imperative, plural
- rozplánuješ
- indicative, second-person, singular
- rozplánujete
- indicative, plural, second-person
- rozplánuj
- imperative, second-person, singular
- rozplánujte
- imperative, plural, second-person
- rozplánuje
- indicative, singular, third-person
- rozplánují
- indicative, plural, third-person
- rozplánujou
- colloquial, indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- rozplánuje
- masculine, present, singular
- -
- masculine, past, singular
- rozplánujíc
- feminine, neuter, present, singular
- -
- feminine, neuter, past, singular
- rozplánujíce
- plural, present
- -
- past, plural
Origin
From roz- + plánovat.