prozkoumat
/[ˈproskou̯mat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to explore
- 2.to peruse (to examine or consider with care)
Synonyms & related words
Word family
Synonyms
Etymology
From pro- + zkoumat.
Forms
- prozkoumávatimperfective
- prozkoumatinfinitive
- prozkoumatiinfinitive
- prozkoumánínoun-from-verb
- prozkoumámfirst-person • indicative • singular
- prozkoumámefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- prozkoumejmefirst-person • imperative • plural
- prozkoumášindicative • second-person • singular
- prozkoumáteindicative • plural • second-person
- prozkoumejimperative • second-person • singular
- prozkoumejteimperative • plural • second-person
- prozkoumáindicative • singular • third-person
- prozkoumajíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- -masculine • present • singular
- prozkoumavmasculine • past • singular
- -feminine • neuter • present • singular
- prozkoumavšifeminine • neuter • past • singular
- -plural • present
- prozkoumavšepast • plural
- The verb prozkoumat does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Conjugation
Infinitive:prozkoumat, prozkoumati
| I | prozkoumám |
| we | prozkoumáme |
| you (sg) | prozkoumáš |
| you (pl) | prozkoumáte |
| he/she/it | prozkoumá |
| they | prozkoumají |
I
prozkoumám
we
prozkoumáme
you (sg)
prozkoumáš
you (pl)
prozkoumáte
he/she/it
prozkoumá
they
prozkoumají
Full conjugation of prozkoumat →