provádět
[ˈprovaːɟɛt]verbCzech
Grammatical form
provádět is the imperfective form form of provést — “to guide (to serve as a guide person)”.
See the full entry for provést →Definitions of provést verb · [ˈprovɛːst]
Full entry for provést →- 1to guide (to serve as a guide person)
- 2to implement
Origin of provéstFrom pro- + vést.
Paradigm of provést, with provádět highlighted:
Conjugation
Infinitiveprovést, provésti
Present Indicative
| I | provedu |
|---|---|
| we | provedeme |
| you (sg) | provedeš |
| you (pl) | provedete |
| he/she/it | provede |
| they | provedou |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | proveďme |
| you (sg) | proveď |
| you (pl) | proveďte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Forms
- -
- first-person, imperative, singular
- provádějme
- first-person, imperative, plural
- provádíš
- indicative, second-person, singular
- provést
- perfective
- provádět
- infinitive
- prováděti
- infinitive
- provádění
- noun-from-verb
- provádím
- first-person, indicative, singular
- provádíme
- first-person, indicative, plural
- provádíte
- indicative, plural, second-person
- prováděj
- imperative, second-person, singular
- provádějte
- imperative, plural, second-person
- provádí
- indicative, singular, third-person
- provádějí
- indicative, plural, third-person
- provádí
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- prováděje
- masculine, present, singular
- -
- masculine, past, singular
- provádějíc
- feminine, neuter, present, singular
- -
- feminine, neuter, past, singular
- provádějíce
- plural, present
- -
- past, plural
Origin
From provodit + -ět.