protivník
/[ˈprocɪvɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.adversary; opponent
- 2.competitor (person against whom one is competing, e.g. in a sport)
Synonyms & related words
Word family
Etymology
Inherited from Old Czech protivník, from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný + -ík. Compare Serbo-Croatian protivnik.
Forms
- protivnicefeminine
- protivníčekdiminutive
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | protivník | protivníci |
| Genitive | protivníka | protivníků |
| Dative | protivníkovi, protivníku | protivníkům |
| Accusative | protivníka | protivníky |
| Vocative | protivníku | protivníci |
| Locative | protivníkovi, protivníku | protivnících |
| Instrumental | protivníkem | protivníky |
Nominative
Singular
protivník
Plural
protivníci
Genitive
Singular
protivníka
Plural
protivníků
Dative
Singular
protivníkovi, protivníku
Plural
protivníkům
Accusative
Singular
protivníka
Plural
protivníky
Vocative
Singular
protivníku
Plural
protivníci
Locative
Singular
protivníkovi, protivníku
Plural
protivnících
Instrumental
Singular
protivníkem
Plural
protivníky