protihráč
/[ˈprocɪɦraːt͡ʃ]/
Czechnoun
Definitions
- 1.opponent
Etymology
From proti- + hráč (“player”).
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | protihráč | protihráči |
| Genitive | protihráče | protihráčů |
| Dative | protihráčovi, protihráči | protihráčům |
| Accusative | protihráče | protihráče |
| Vocative | protihráči | protihráči |
| Locative | protihráčovi, protihráči | protihráčích |
| Instrumental | protihráčem | protihráči |
Nominative
Singular
protihráč
Plural
protihráči
Genitive
Singular
protihráče
Plural
protihráčů
Dative
Singular
protihráčovi, protihráči
Plural
protihráčům
Accusative
Singular
protihráče
Plural
protihráče
Vocative
Singular
protihráči
Plural
protihráči
Locative
Singular
protihráčovi, protihráči
Plural
protihráčích
Instrumental
Singular
protihráčem
Plural
protihráči