průkopník
/[ˈpruːkopɲiːk]/
Czechnoun
Definitions
- 1.pioneer (one who goes before)
Synonyms & related words
Etymology
From prů- (“through”) + kopat (“dig”) + -ník.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | průkopník | průkopníci |
| Genitive | průkopníka | průkopníků |
| Dative | průkopníkovi, průkopníku | průkopníkům |
| Accusative | průkopníka | průkopníky |
| Vocative | průkopníku | průkopníci |
| Locative | průkopníkovi, průkopníku | průkopnících |
| Instrumental | průkopníkem | průkopníky |
Nominative
Singular
průkopník
Plural
průkopníci
Genitive
Singular
průkopníka
Plural
průkopníků
Dative
Singular
průkopníkovi, průkopníku
Plural
průkopníkům
Accusative
Singular
průkopníka
Plural
průkopníky
Vocative
Singular
průkopníku
Plural
průkopníci
Locative
Singular
průkopníkovi, průkopníku
Plural
průkopnících
Instrumental
Singular
průkopníkem
Plural
průkopníky