pocházet
/[ˈpoxaːzɛt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to stem, originate
- 2.to date (from some time in the past)
Tato budova pochází z 15.století.
This building dates back to the 15th century.
No etymology recorded for this word.
Forms
- pojítperfective
- pocházetinfinitive
- pocházetiinfinitive
- pocházenínoun-from-verb
- pocházímfirst-person • indicative • singular
- pocházímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- pocházejmefirst-person • imperative • plural
- pocházíšindicative • second-person • singular
- pocházíteindicative • plural • second-person
- pocházejimperative • second-person • singular
- pocházejteimperative • plural • second-person
- pocházíindicative • singular • third-person
- pocházejíindicative • plural • third-person
- pocházíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- pocházejemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- pocházejícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- pocházejíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:pocházet, pocházeti
| I | pocházím |
| we | pocházíme |
| you (sg) | pocházíš |
| you (pl) | pocházíte |
| he/she/it | pochází |
| they | pocházejí, pochází |
I
pocházím
we
pocházíme
you (sg)
pocházíš
you (pl)
pocházíte
he/she/it
pochází
they
pocházejí, pochází
Full conjugation of pocházet →