pobláznit
/[ˈpoblaːzɲɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to make infatuated
Byl to muž který mě pobláznil.
He was the man with whom I was infatuated.
Synonyms & related words
Related words (2)
- pobláznění
- poblázněný
Etymology
From po- + bláznit.
Forms
- bláznitimperfective
- pobláznitinfinitive
- pobláznitiinfinitive
- poblázněnínoun-from-verb
- pobláznímfirst-person • indicative • singular
- pobláznímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- poblázněmefirst-person • imperative • plural
- poblázníšindicative • second-person • singular
- poblázníteindicative • plural • second-person
- poblázniimperative • second-person • singular
- poblázněteimperative • plural • second-person
- poblázníindicative • singular • third-person
- poblázníindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- -masculine • present • singular
- pobláznivmasculine • past • singular
- -feminine • neuter • present • singular
- pobláznivšifeminine • neuter • past • singular
- -plural • present
- pobláznivšepast • plural
- The verb pobláznit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Conjugation
Infinitive:pobláznit, poblázniti
| I | poblázním |
| we | poblázníme |
| you (sg) | poblázníš |
| you (pl) | poblázníte |
| he/she/it | poblázní |
| they | poblázní |
I
poblázním
we
poblázníme
you (sg)
poblázníš
you (pl)
poblázníte
he/she/it
poblázní
they
poblázní
Full conjugation of pobláznit →