pelášit
/[ˈpɛlaːʃɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.colloquialto run, to flee, to skedaddle
Synonyms & related words
No etymology recorded for this word.
Forms
- pelášitinfinitive
- pelášitiinfinitive
- pelášenínoun-from-verb
- pelášímfirst-person • indicative • singular
- pelášímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- pelášemefirst-person • imperative • plural
- pelášíšindicative • second-person • singular
- pelášíteindicative • plural • second-person
- pelášiimperative • second-person • singular
- pelášeteimperative • plural • second-person
- pelášíindicative • singular • third-person
- pelášíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- pelášemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- pelášícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- pelášíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:pelášit, pelášiti
| I | peláším |
| we | pelášíme |
| you (sg) | pelášíš |
| you (pl) | pelášíte |
| he/she/it | peláší |
| they | peláší |
I
peláším
we
pelášíme
you (sg)
pelášíš
you (pl)
pelášíte
he/she/it
peláší
they
peláší