přisvojit
/[ˈpr̝̊ɪsvojɪt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to appropriate (to take to oneself)
Etymology
From při- + svůj + -it.
Forms
- přisvojitinfinitive
- přisvojitiinfinitive
- přisvojenínoun-from-verb
- přisvojímfirst-person • indicative • singular
- přisvojímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- přisvojmefirst-person • imperative • plural
- přisvojíšindicative • second-person • singular
- přisvojíteindicative • plural • second-person
- přisvojimperative • second-person • singular
- přisvojteimperative • plural • second-person
- přisvojíindicative • singular • third-person
- přisvojíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- -masculine • present • singular
- přisvojivmasculine • past • singular
- -feminine • neuter • present • singular
- přisvojivšifeminine • neuter • past • singular
- -plural • present
- přisvojivšepast • plural
- The verb přisvojit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Conjugation
Infinitive:přisvojit, přisvojiti
| I | přisvojím |
| we | přisvojíme |
| you (sg) | přisvojíš |
| you (pl) | přisvojíte |
| he/she/it | přisvojí |
| they | přisvojí |
I
přisvojím
we
přisvojíme
you (sg)
přisvojíš
you (pl)
přisvojíte
he/she/it
přisvojí
they
přisvojí
Full conjugation of přisvojit →