překážet
/[ˈpr̝̊ɛkaːʒɛt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to hinder, to impede (to keep back)
Synonyms & related words
Related words (8)
- překážející
- překážení
- překážka
- překážkář
- překážkový
- zavazet
- stát v cestě
- vadit
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *per- + Proto-Slavic *kažati, imperfective of Proto-Slavic *kaziti. Cognate with Old Polish przekażać.
Forms
- překážetinfinitive
- překážetiinfinitive
- překáženínoun-from-verb
- překážímfirst-person • indicative • singular
- překážímefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- překážejmefirst-person • imperative • plural
- překážíšindicative • second-person • singular
- překážíteindicative • plural • second-person
- překážejimperative • second-person • singular
- překážejteimperative • plural • second-person
- překážíindicative • singular • third-person
- překážejíindicative • plural • third-person
- překážíindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- překážejemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- překážejícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- překážejíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:překážet, překážeti
| I | překážím |
| we | překážíme |
| you (sg) | překážíš |
| you (pl) | překážíte |
| he/she/it | překáží |
| they | překážejí, překáží |
I
překážím
we
překážíme
you (sg)
překážíš
you (pl)
překážíte
he/she/it
překáží
they
překážejí, překáží
Full conjugation of překážet →