předpovědět
[ˈpr̝̊ɛtpovjɛɟɛt]verbCzech
Meanings
- 1to predict (to state, or make something known in advance)
Conjugation
Infinitivepředpovědět, předpověděti
Present Indicative
| I | předpovím |
|---|---|
| we | předpovíme |
| you (sg) | předpovíš |
| you (pl) | předpovíte |
| he/she/it | předpoví |
| they | předpoví |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | předpovězme |
| you (sg) | předpověz |
| you (pl) | předpovězte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of předpovědět →
Forms
- předpovídat
- imperfective
- předpovědět
- infinitive
- předpověděti
- infinitive
- -
- noun-from-verb
- předpovím
- first-person, indicative, singular
- předpovíme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- předpovězme
- first-person, imperative, plural
- předpovíš
- indicative, second-person, singular
- předpovíte
- indicative, plural, second-person
- předpověz
- imperative, second-person, singular
- předpovězte
- imperative, plural, second-person
- předpoví
- indicative, singular, third-person
- předpoví
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- -
- masculine, present, singular
- předpověděv
- masculine, past, singular
- -
- feminine, neuter, present, singular
- předpověděvši
- feminine, neuter, past, singular
- -
- plural, present
- předpověděvše
- past, plural
- The verb předpovědět does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Origin
From před- + povědět.