předpokládat
[ˈpr̝̊ɛtpoklaːdat]verbCzech
Meanings
- 1to assume, to suppose
Conjugation
Infinitivepředpokládat, předpokládati
Present Indicative
| I | předpokládám |
|---|---|
| we | předpokládáme |
| you (sg) | předpokládáš |
| you (pl) | předpokládáte |
| he/she/it | předpokládá |
| they | předpokládají |
Present Imperative
| I | - |
|---|---|
| we | předpokládejme |
| you (sg) | předpokládej |
| you (pl) | předpokládejte |
| he/she/it | - |
| they | - |
Full conjugation of předpokládat →
Forms
- předpokládat
- infinitive
- předpokládati
- infinitive
- předpokládání
- noun-from-verb
- předpokládám
- first-person, indicative, singular
- předpokládáme
- first-person, indicative, plural
- -
- first-person, imperative, singular
- předpokládejme
- first-person, imperative, plural
- předpokládáš
- indicative, second-person, singular
- předpokládáte
- indicative, plural, second-person
- předpokládej
- imperative, second-person, singular
- předpokládejte
- imperative, plural, second-person
- předpokládá
- indicative, singular, third-person
- předpokládají
- indicative, plural, third-person
- -
- imperative, singular, third-person
- -
- imperative, plural, third-person
- předpokládaje
- masculine, present, singular
- -
- masculine, past, singular
- předpokládajíc
- feminine, neuter, present, singular
- -
- feminine, neuter, past, singular
- předpokládajíce
- plural, present
- -
- past, plural
Origin
From před- + pokládat.