předejít
/[ˈpr̝̊ɛdɛjiːt]/
Czechverb
Definitions
- 1.to prevent
- 2.to precede
Synonyms & related words
Related words (3)
Etymology
From přede- + jít.
Forms
- předcházetimperfective
- předejítinfinitive
- předejítiinfinitive
- -noun-from-verb
- předejdufirst-person • indicative • singular
- předejdemefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- předejděmefirst-person • imperative • plural
- předejdešindicative • second-person • singular
- předejdeteindicative • plural • second-person
- předejdiimperative • second-person • singular
- předejděteimperative • plural • second-person
- předejdeindicative • singular • third-person
- předejdouindicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- -masculine • present • singular
- předešedmasculine • past • singular
- -feminine • neuter • present • singular
- předešedšifeminine • neuter • past • singular
- -plural • present
- předešedšepast • plural
- The verb předejít does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Conjugation
Infinitive:předejít, předejíti
| I | předejdu |
| we | předejdeme |
| you (sg) | předejdeš |
| you (pl) | předejdete |
| he/she/it | předejde |
| they | předejdou |
I
předejdu
we
předejdeme
you (sg)
předejdeš
you (pl)
předejdete
he/she/it
předejde
they
předejdou
Full conjugation of předejít →