mimoň
[ˈmɪmoɲ]nounCzech
Meanings
- 1an outsider, a misfit
Každý z nás se někdy ve škole cítil jako mimoň, měl pocit, že do třídy nezapadá, že se nemá s kým bavit.
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | mimoň | mimoni, mimoňové |
| Genitive | mimoně | mimoňů |
| Dative | mimoňovi, mimoni | mimoňům |
| Accusative | mimoně | mimoně |
| Vocative | mimoni | mimoni, mimoňové |
| Locative | mimoňovi, mimoni | mimoních |
| Instrumental | mimoněm | mimoni |
Forms
- mimoňka
- feminine
Origin
From the preposition mimo (literally “outside of”, but with the sense “alien” or “out of place” suggested by mimozemský and mimozemšťan) + the suffix -oň.