kuně
/[ˈkuɲɛ]/
Czechnoun
Grammatical form
kuně is the dative/locative singular form of kuna — “marten”.
Definitions
- 1.archaicyoung marten
Etymology
From kuna + -ě.
Forms
- kuňátkodiminutive
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | kuně | kuňata |
| Genitive | kuněte | kuňat |
| Dative | kuněti | kuňatům |
| Accusative | kuně | kuňata |
| Vocative | kuně | kuňata |
| Locative | kuněti | kuňatech |
| Instrumental | kunětem | kuňaty |
Nominative
Singular
kuně
Plural
kuňata
Genitive
Singular
kuněte
Plural
kuňat
Dative
Singular
kuněti
Plural
kuňatům
Accusative
Singular
kuně
Plural
kuňata
Vocative
Singular
kuně
Plural
kuňata
Locative
Singular
kuněti
Plural
kuňatech
Instrumental
Singular
kunětem
Plural
kuňaty