jedno
/[ˈjɛdno]/
Czechnum
Grammatical form
jedno is the neuter nominative/accusative singular form of jeden — “one”.
Definitions of jeden num · [ˈjɛdɛn]
Full entry for jeden →- 1.one
Etymology of jeden
Inherited from Old Czech jeden, from Proto-Slavic *edinъ, ultimately from Proto-Indo-European *h₁óynos (“one, single”).
Paradigm of jeden, with jedno highlighted:
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | jeden, jedna, jedno | jedni, jedna |
| Genitive | jednoho, jedné | jedněch |
| Dative | jednomu, jedné | jedněm |
| Accusative | jednoho, jeden, jednu, jedno | jedny, jedna |
| Locative | jednom, jedné | jedněch |
| Instrumental | jedním, jednou | jedněmi |
Nominative
Singular
jeden, jedna, jedno
Plural
jedni, jedna
Genitive
Singular
jednoho, jedné
Plural
jedněch
Dative
Singular
jednomu, jedné
Plural
jedněm
Accusative
Singular
jednoho, jeden, jednu, jedno
Plural
jedny, jedna
Locative
Singular
jednom, jedné
Plural
jedněch
Instrumental
Singular
jedním, jednou
Plural
jedněmi