hláskovat
/[ˈɦlaːskovat]/
Czechverb
Definitions
- 1.to spell
Synonyms & related words
Word family
- hlasovací
- hláskovaný
- hláskovatelný
- hláskování
- hláskovka
- hláskový
Etymology
From hláska + -ovat.
Forms
- hláskovatinfinitive
- hláskovatiinfinitive
- hláskovánínoun-from-verb
- hláskujifirst-person • indicative • singular
- hláskujucolloquial • first-person • indicative • singular
- hláskujemefirst-person • indicative • plural
- -first-person • imperative • singular
- hláskujmefirst-person • imperative • plural
- hláskuješindicative • second-person • singular
- hláskujeteindicative • plural • second-person
- hláskujimperative • second-person • singular
- hláskujteimperative • plural • second-person
- hláskujeindicative • singular • third-person
- hláskujíindicative • plural • third-person
- hláskujoucolloquial • indicative • plural • third-person
- -imperative • singular • third-person
- -imperative • plural • third-person
- hláskujemasculine • present • singular
- -masculine • past • singular
- hláskujícfeminine • neuter • present • singular
- -feminine • neuter • past • singular
- hláskujíceplural • present
- -past • plural
Conjugation
Infinitive:hláskovat, hláskovati
| I | hláskuji, hláskuju |
| we | hláskujeme |
| you (sg) | hláskuješ |
| you (pl) | hláskujete |
| he/she/it | hláskuje |
| they | hláskují, hláskujou |
I
hláskuji, hláskuju
we
hláskujeme
you (sg)
hláskuješ
you (pl)
hláskujete
he/she/it
hláskuje
they
hláskují, hláskujou
Full conjugation of hláskovat →