dovolení
/[ˈdovolɛɲiː]/
Czechnoun
Definitions
- 1.verbal noun of dovolit
- 2.permission
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | dovolení | dovolení |
| Genitive | dovolení | dovolení |
| Dative | dovolení | dovolením |
| Accusative | dovolení | dovolení |
| Vocative | dovolení | dovolení |
| Locative | dovolení | dovoleních |
| Instrumental | dovolením | dovoleními |
Nominative
Singular
dovolení
Plural
dovolení
Genitive
Singular
dovolení
Plural
dovolení
Dative
Singular
dovolení
Plural
dovolením
Accusative
Singular
dovolení
Plural
dovolení
Vocative
Singular
dovolení
Plural
dovolení
Locative
Singular
dovolení
Plural
dovoleních
Instrumental
Singular
dovolením
Plural
dovoleními