Skip to main content
Slavonaut

dovádět — dozorce

dovolení

[ˈdovolɛɲiː]nounCzech

Meanings

noun
  1. 1
    verbal noun of dovolit
  2. 2
    permission
    • S dovolením!

      Excuse me! (for example: asking someone to move)

Declension

CaseSingularPlural
Nominativedovolenídovolení
Genitivedovolenídovolení
Dativedovolenídovolením
Accusativedovolenídovolení
Vocativedovolenídovolení
Locativedovolenídovoleních
Instrumentaldovolenímdovoleními

Origin

From dovolit + -ní.