domýšlivec
[ˈdomiːʃlɪvɛt͡s]nounCzech
Meanings
- 1conceited person, egotist
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | domýšlivec | domýšlivci |
| Genitive | domýšlivce | domýšlivců |
| Dative | domýšlivcovi, domýšlivci | domýšlivcům |
| Accusative | domýšlivce | domýšlivce |
| Vocative | domýšlivče | domýšlivci |
| Locative | domýšlivcovi, domýšlivci | domýšlivcích |
| Instrumental | domýšlivcem | domýšlivci |
Origin
From domýšlivý (“conceited”) + -ec.