divoký
/[ˈɟɪvokiː]/
Czechadj
Definitions
- 1.wild
Synonyms & related words
Etymology
Inherited from Old Czech divoký, from Old Czech diví + -oký, from Proto-Slavic *divьjь.
Forms
- divočejšícomparative
- nejdivočejšísuperlative
- divoceadverb
- divokoadverb
- divokéfeminine • nominative
- divokéinanimate • nominative
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | divoký, divoká, divoké | divocí, divoká |
| Genitive | divokého, divoké | divokých |
| Dative | divokému, divoké | divokým |
| Accusative | divokého, divoký, divokou, divoké | divoké, divoká |
| Locative | divokém, divoké | divokých |
| Instrumental | divokým, divokou | divokými |
Nominative
Singular
divoký, divoká, divoké
Plural
divocí, divoká
Genitive
Singular
divokého, divoké
Plural
divokých
Dative
Singular
divokému, divoké
Plural
divokým
Accusative
Singular
divokého, divoký, divokou, divoké
Plural
divoké, divoká
Locative
Singular
divokém, divoké
Plural
divokých
Instrumental
Singular
divokým, divokou
Plural
divokými