řečník
[ˈr̝ɛt͡ʃɲiːk]nounCzech
Meanings
- 1orator
- 2speaker
Declension
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | řečník | řečníci |
| Genitive | řečníka | řečníků |
| Dative | řečníkovi, řečníku | řečníkům |
| Accusative | řečníka | řečníky |
| Vocative | řečníku | řečníci |
| Locative | řečníkovi, řečníku | řečnících |
| Instrumental | řečníkem | řečníky |
Forms
- řečnice
- feminine
- řečnický
- adjective, relational
Origin
Inherited from Old Czech řěčník, from Proto-Slavic *rěčьnikъ, by surface analysis, řeč + -ník.